... už v pátek večer lituju, že jsme si nepřiplatila za zavazadlo. Sice mě to donutilo koupit si konečně krásný nový batoh, ale uvažte - narvat do 25l spacák, oteplovačky, podvlikačky, trička, mikinu, ručník, plavky (kdyby náhodou) a státnicové otázky (kdyby náhodou II.) atd. na týden žvota?
Jako zbytečný luxus jsem obětovala tričko na spaní, roztok na čočky a otázky z geověd... A hned jsem si přibalila normální počtení. A taky se mi standardně nechtělo, což jsem zpečetila koupí extrémě drahého lístku na vlak na sever...
Tak knížku jsem přečetla už na letisku v Blavě! (Tož dobře to Laďo Větvo pišeš! Smíla sem sa na celú halu. enem ty komentáře ňa nebavily ;) - To jako teď mám číst ty otázky, nebo co??
Damn it! Emergency fleky už dávno někdo zasedl. Bývá tam víc místa na nohy + vždycky vzpomínám na jeden přelet nad Kanadou, kdy mi po 28h nespánku přišel pohledný steward říct pohádku jakže se ty dveře otevírají... Dodnes nevím jak to dopadlo:) No ale dneska sedím s Vikingem! a zamilovala jsem se do mořského ledu.
Švédsko??
Těch peněz za bus do centra mi přišlo moc, ale rači jsem sklapla a zasedla. A zase si ke mě přisedl ten Viking! - lehce kecáme, radí mi jak se dostat zadarmo na trajektové pitky přes Baltský záliv, ale já furt čumím z okna. Západ slunka za zasněžené pláně, skály, jezera... Připomíná mi to Kanadu.
Po asi hodině jízdy krajinou mě napadne se zeptat, kdyže už budeme ve městě?
"WHAT???!! NYKÖPING? Já doletěla do Nyköpingu? A je to vůbec ve Švédsku??"
- pobavila jsem ho tak, že se za jeho zvonivým smíchem otočil i řidič. Jsem zjevně jediná, koho překvapuje, že Stkhm SKAVSTA = Nyköping, přes 100 km jižně od Stockholmu. To mám z toho, že si nečtu údaje na letence :(
Asi jsem mu připadala zmatená, tak mě ve Stkhmu zavedl až k prodejně lístků na vlak a pod ceduli odjezdů. Vlak do Uppsaly za 10 minut.
A tam náramné shledání - Bohoušééék Bob!
To je Uppsala, napsala
Probudili jsme se do nádherného slunečného dne a posilnili se pořádným Brunchem (snídaně a oběd v jednom) v jednom Nationu. (Speciální spolky, dle jednotlivých švédských krajů, které se starají o blaho svých studentů pocházejících z daných oblastí) a vydali jsme se procházkou po historii Uppsaly...
Dějiny Uppsaly psala hlavně křesťanská tradice a švédská církev jsou nejkatoličtější protestanti. Soše sv. Erika u vchodu do katedrály nedávno nějací studenti ukradli meč, bude se tu vdávat princezna a v Gamla Uppsala (stará uppsala) pohřbívali staré vikingy i s celou lodí. Běžkaři brázdili planinu a my 2 zabloudili na cestě sv. Erika.
Ach ta globalizace - američtí mormoni si to jedou v oktávce do švédského kostela na mši.
Krásný den! Prý mám štěstí, přijela jsem na první slunečné dny po 3 měsícíh sněhu, mlhy, tmy, mrazu a vichru. Což byl pro domorodé Švédy signál odložit bundy a všichni chodili po venku jen v mikinách a malé děcka vystrkovaly holé nožky z kočárku.
Švédi jsou velcí ekologové - třídí odpad, ale první čističku v Uppsale postavili až pře 7 lety. Solí jen dálnice a všude jinde sypou hory šterku. Ten je bezva, klouže taky, spadla jsem víckrát jak na snb za celou zimu (a že to je hodně co říct ;)
Za losy do jižního Laponska!
Co jsme si to zase vymyslela? Nočním vlakem do hor na sever? Hm, na místě mi spala sličná asiatka, tak jsem zaplula do švédské trojky s kovbojem a snowboarďačkou. Někdy vám ukážu,jak jsem se dokonale poskládala na 2 sedačky, ale spalo se mi dobře. Vystupuju v Järpenu, uprostřed staré poutní cesty sv. Olafa do Trondheimu a hurá s Marcelem na oběd do Are a vodopád Tännforsen - neuvěřitelný, největší ve Švédsku, tuny zmrzlé padající vody a obrovské igloo nakonec! Výhledy a výhledy a nádhera a úžas a zase mám štěstí na počasí...
Večer mě zmohl bolehlav a u TV jsem vytuhla na gauči, inu CouchSurfing.
Víte proč umí všicni Švédi pefektně anglicky? - vůbec nic nedabují.
Zázračná polární noc, miliony hvězd! Už jsem si myslela, že i vidím polární záři, ale bohužel - bylo to jen světelné zněčištění z Östersundu :) Na auroru borealis mám prý přijet v lednu, a pak měsíc čekat na jasnou noc...
Průzračné a čiré ráno - slunce, sníh a procházka, možná jsem viděla losa, ale možná to byl jen strom. Ovšem do 5 minut nás vichřice zahnala zpátky a mě na autobus do Östersundu. Ten přijel asi minutu před mým definitivním umrznutím. Neskutečný vichr.
SZ - Östersund
- no krásné město. Tuhle mekku běžkařského lyžování jsem prokulhala. Jen jsem došlápla na ty kamínky - držkopád, až mi 3 lidi pomáhali zpátky na nohy...
V léte mají v jezeře Storsjön příšeru podobnou lochnesce a v zimě park s hokejovou plochou a 50 km upravených treků pro rychlobruslení... Musela jsem ovšem vidět ski-stadion! A pak jsem tak dlouho hledala kavárnu až jsem si málem koupila bundu.
Pohoda na slunci u jezera, svačím pravý švédský sladký chleba a kaviárovou pastu, + jako dezert salmiakové bonbony. Od holandska jsem se jich nepřecpala. Jsou hnusné, přiznávám, ale mám je prostě ráda.
Hodina a půl do odjezdu vlaku. Co myslíte - půjčila jsem si brusle? No anóó! Parádní jízda.
Ve středu zpátky ve středu země
Snídaně ve 12! (se tu snad ještě naučím spát ;), k snídani kaviár - musíme šetřit. (kaviár je tu o polovinu levnější než leckerá marmeláda). Ceny jsou jinak pro Čecha velmi familiérní, jen ten kurz neradno přepočítávat.
Ve Švédsku je taková zima, že i sníh taje až při +5°C. Nechápu, jak si to ten Celsius napočítal. Přírodovědec Carl von Linné tu má i svoje sušenky, Bergmanova Fanny a Alexandr se točila práve v Uppsale, některé poštovní schránky vypadají jako dům dětí z Bullerbynu a v obchodech až příliš často hrají ABBU nebo zpěvačku MIU (To je ta, co nazpívala Slávčinu oblíbenou písničku ;) a je jen málo švédských spisovatelů, kterým by nedali nobelovku.
Uppsalská univerzita z venku vypadá jako naše stavovské divadlo a zevnitř jako národní - vivat novorenesance! Během 30ti leté války odcizenou stříbrnou bibli Codex Argenteus z rudolfinských sbírek v Praze tu mají jen tak - v knihovně!
Jinak se ve švédském královském socialismu žije spokojeně a nekrade se tu. Tak jsme se s Bohouškem Bobem vydali na misi ukrást pravé uppsalské kolo - to stačí nějaké "opuštěné" vyhrabat ze sněhu.
Švédština je mix jiných jazyků, dá se jí i rozumět, ale jen v psané formě. Třeba lasička se švédsky řekne hermelin. A ta sněžná je celá bílá, jen s černým ocáskem...
Vedle z Vasy
i vydala jsem se ve čtvrtek do Stockholmu vidět ten slavný švédský "titanik". Obrovská loď ze 17. století, co se potopila už ve stockholmské laguně a přesně za 333 let (1961) vrak vyzvedli. Těžko popsat tuhle gigantickou chloubu i zkázu.
Stkhm je samý přístav, aby ne - rozkládá se na 14 ostrovech a MHD je bohatší o lodní dopravu (v zimě však pro led omezenou). Nábřeřím jsem proplula do starého města, které si při řádění novodobých architektů v 19. století málem zbourali, ale naštěstí jim na to došly finance.
Prošla jsem městem jako bych tu byla doma, vážně se mi líbil. Ale najít tu pohled se zimním motivem? Prý si mám zajet do Norska.
Jízdenky na vlak se tu oplatí kupovat měsíce dopředu (až 5x levnější) nebo v automatu - ovládání je jednoduché, to jsem pochopila i já, a to s kupováním jízdenek fakt nemám praxi. Politika je jasná - neotrvujete nikoho u přepážky - máte slevu.
Kuřáků tu moc nenajdete, a když - tak většinou ženy. Muži totiž cumlají svůj "Snuss" (žvýkací tabák) jinde v EU zakázaný - ale jde i hooodně daleko odplivnout ;)
O hokeji se můžete bavit skoro s každým, ale nejoblíbenějším sportem je tu "bandy" - něco mezi floorbalem a hokejem...
Povečeřeli jsme v MAXu - švédské obdobě McDonalda a na pokoji jsme nalezeným topeníčkem vyhodili pojistky v celém patře kolejí ;D A ještě nezapomenu jak každý den v 22:00 všichni studenti souhrnně křičí! :D
Pátek, trochu prší - poprvé!
Jsem ve Stkhm a schválně jsme zabloudila ke KTH univerzitě, kde jsem málem studovala. Paktikovala jsem turismus po památkách, balil mě černošský revizor a před královským palácem jsem sebou řízla, až mě zvedal postávající unuděný vojín na stráži. Hezké bílé dečky přes boty měl.
K večeři jsem se přiotrávila salmiakovými bonbony a strávila večer v milé společnosti...
Nádherná sobota
A to za celou zimu ve Stkhmu naměřili jen 23 h slunečního svitu. Mám to i potvrzené.
Naposledy jsem se prošla městem a málem mi uletělo letadlo... stálo mě to mou krásnou čépku červenou - vůbec mě pro ni nechtěli pustit zpátky skrz ty pípáky, naštěstí! - protože právě hlásali "Last call for miss Pawkova..." jsem si jaksi zase nečetla letenku :)
Tak a ještě fotky a moje veliké Tack (děkuji) všem! Bylo báječně.
PS: Švestky ve Švédsku nemají, nedozrají. A v IKEE jsem nebyla...
Jako zbytečný luxus jsem obětovala tričko na spaní, roztok na čočky a otázky z geověd... A hned jsem si přibalila normální počtení. A taky se mi standardně nechtělo, což jsem zpečetila koupí extrémě drahého lístku na vlak na sever...
Tak knížku jsem přečetla už na letisku v Blavě! (Tož dobře to Laďo Větvo pišeš! Smíla sem sa na celú halu. enem ty komentáře ňa nebavily ;) - To jako teď mám číst ty otázky, nebo co??
Damn it! Emergency fleky už dávno někdo zasedl. Bývá tam víc místa na nohy + vždycky vzpomínám na jeden přelet nad Kanadou, kdy mi po 28h nespánku přišel pohledný steward říct pohádku jakže se ty dveře otevírají... Dodnes nevím jak to dopadlo:) No ale dneska sedím s Vikingem! a zamilovala jsem se do mořského ledu.
Švédsko??
Těch peněz za bus do centra mi přišlo moc, ale rači jsem sklapla a zasedla. A zase si ke mě přisedl ten Viking! - lehce kecáme, radí mi jak se dostat zadarmo na trajektové pitky přes Baltský záliv, ale já furt čumím z okna. Západ slunka za zasněžené pláně, skály, jezera... Připomíná mi to Kanadu.
Po asi hodině jízdy krajinou mě napadne se zeptat, kdyže už budeme ve městě?
"WHAT???!! NYKÖPING? Já doletěla do Nyköpingu? A je to vůbec ve Švédsku??"
- pobavila jsem ho tak, že se za jeho zvonivým smíchem otočil i řidič. Jsem zjevně jediná, koho překvapuje, že Stkhm SKAVSTA = Nyköping, přes 100 km jižně od Stockholmu. To mám z toho, že si nečtu údaje na letence :(
Asi jsem mu připadala zmatená, tak mě ve Stkhmu zavedl až k prodejně lístků na vlak a pod ceduli odjezdů. Vlak do Uppsaly za 10 minut.
A tam náramné shledání - Bohoušééék Bob!
To je Uppsala, napsala
Probudili jsme se do nádherného slunečného dne a posilnili se pořádným Brunchem (snídaně a oběd v jednom) v jednom Nationu. (Speciální spolky, dle jednotlivých švédských krajů, které se starají o blaho svých studentů pocházejících z daných oblastí) a vydali jsme se procházkou po historii Uppsaly...
Dějiny Uppsaly psala hlavně křesťanská tradice a švédská církev jsou nejkatoličtější protestanti. Soše sv. Erika u vchodu do katedrály nedávno nějací studenti ukradli meč, bude se tu vdávat princezna a v Gamla Uppsala (stará uppsala) pohřbívali staré vikingy i s celou lodí. Běžkaři brázdili planinu a my 2 zabloudili na cestě sv. Erika.
Ach ta globalizace - američtí mormoni si to jedou v oktávce do švédského kostela na mši.
Krásný den! Prý mám štěstí, přijela jsem na první slunečné dny po 3 měsícíh sněhu, mlhy, tmy, mrazu a vichru. Což byl pro domorodé Švédy signál odložit bundy a všichni chodili po venku jen v mikinách a malé děcka vystrkovaly holé nožky z kočárku.
Švédi jsou velcí ekologové - třídí odpad, ale první čističku v Uppsale postavili až pře 7 lety. Solí jen dálnice a všude jinde sypou hory šterku. Ten je bezva, klouže taky, spadla jsem víckrát jak na snb za celou zimu (a že to je hodně co říct ;)
Za losy do jižního Laponska!
Co jsme si to zase vymyslela? Nočním vlakem do hor na sever? Hm, na místě mi spala sličná asiatka, tak jsem zaplula do švédské trojky s kovbojem a snowboarďačkou. Někdy vám ukážu,jak jsem se dokonale poskládala na 2 sedačky, ale spalo se mi dobře. Vystupuju v Järpenu, uprostřed staré poutní cesty sv. Olafa do Trondheimu a hurá s Marcelem na oběd do Are a vodopád Tännforsen - neuvěřitelný, největší ve Švédsku, tuny zmrzlé padající vody a obrovské igloo nakonec! Výhledy a výhledy a nádhera a úžas a zase mám štěstí na počasí...
Večer mě zmohl bolehlav a u TV jsem vytuhla na gauči, inu CouchSurfing.
Víte proč umí všicni Švédi pefektně anglicky? - vůbec nic nedabují.
Zázračná polární noc, miliony hvězd! Už jsem si myslela, že i vidím polární záři, ale bohužel - bylo to jen světelné zněčištění z Östersundu :) Na auroru borealis mám prý přijet v lednu, a pak měsíc čekat na jasnou noc...
Průzračné a čiré ráno - slunce, sníh a procházka, možná jsem viděla losa, ale možná to byl jen strom. Ovšem do 5 minut nás vichřice zahnala zpátky a mě na autobus do Östersundu. Ten přijel asi minutu před mým definitivním umrznutím. Neskutečný vichr.
SZ - Östersund - no krásné město. Tuhle mekku běžkařského lyžování jsem prokulhala. Jen jsem došlápla na ty kamínky - držkopád, až mi 3 lidi pomáhali zpátky na nohy...
V léte mají v jezeře Storsjön příšeru podobnou lochnesce a v zimě park s hokejovou plochou a 50 km upravených treků pro rychlobruslení... Musela jsem ovšem vidět ski-stadion! A pak jsem tak dlouho hledala kavárnu až jsem si málem koupila bundu.
Pohoda na slunci u jezera, svačím pravý švédský sladký chleba a kaviárovou pastu, + jako dezert salmiakové bonbony. Od holandska jsem se jich nepřecpala. Jsou hnusné, přiznávám, ale mám je prostě ráda.
Hodina a půl do odjezdu vlaku. Co myslíte - půjčila jsem si brusle? No anóó! Parádní jízda.
Ve středu zpátky ve středu země
Snídaně ve 12! (se tu snad ještě naučím spát ;), k snídani kaviár - musíme šetřit. (kaviár je tu o polovinu levnější než leckerá marmeláda). Ceny jsou jinak pro Čecha velmi familiérní, jen ten kurz neradno přepočítávat.
Ve Švédsku je taková zima, že i sníh taje až při +5°C. Nechápu, jak si to ten Celsius napočítal. Přírodovědec Carl von Linné tu má i svoje sušenky, Bergmanova Fanny a Alexandr se točila práve v Uppsale, některé poštovní schránky vypadají jako dům dětí z Bullerbynu a v obchodech až příliš často hrají ABBU nebo zpěvačku MIU (To je ta, co nazpívala Slávčinu oblíbenou písničku ;) a je jen málo švédských spisovatelů, kterým by nedali nobelovku.
Uppsalská univerzita z venku vypadá jako naše stavovské divadlo a zevnitř jako národní - vivat novorenesance! Během 30ti leté války odcizenou stříbrnou bibli Codex Argenteus z rudolfinských sbírek v Praze tu mají jen tak - v knihovně!
Jinak se ve švédském královském socialismu žije spokojeně a nekrade se tu. Tak jsme se s Bohouškem Bobem vydali na misi ukrást pravé uppsalské kolo - to stačí nějaké "opuštěné" vyhrabat ze sněhu.
Švédština je mix jiných jazyků, dá se jí i rozumět, ale jen v psané formě. Třeba lasička se švédsky řekne hermelin. A ta sněžná je celá bílá, jen s černým ocáskem...
Vedle z Vasy
i vydala jsem se ve čtvrtek do Stockholmu vidět ten slavný švédský "titanik". Obrovská loď ze 17. století, co se potopila už ve stockholmské laguně a přesně za 333 let (1961) vrak vyzvedli. Těžko popsat tuhle gigantickou chloubu i zkázu.
Stkhm je samý přístav, aby ne - rozkládá se na 14 ostrovech a MHD je bohatší o lodní dopravu (v zimě však pro led omezenou). Nábřeřím jsem proplula do starého města, které si při řádění novodobých architektů v 19. století málem zbourali, ale naštěstí jim na to došly finance.
Prošla jsem městem jako bych tu byla doma, vážně se mi líbil. Ale najít tu pohled se zimním motivem? Prý si mám zajet do Norska.
Jízdenky na vlak se tu oplatí kupovat měsíce dopředu (až 5x levnější) nebo v automatu - ovládání je jednoduché, to jsem pochopila i já, a to s kupováním jízdenek fakt nemám praxi. Politika je jasná - neotrvujete nikoho u přepážky - máte slevu.
Kuřáků tu moc nenajdete, a když - tak většinou ženy. Muži totiž cumlají svůj "Snuss" (žvýkací tabák) jinde v EU zakázaný - ale jde i hooodně daleko odplivnout ;)
O hokeji se můžete bavit skoro s každým, ale nejoblíbenějším sportem je tu "bandy" - něco mezi floorbalem a hokejem...
Povečeřeli jsme v MAXu - švédské obdobě McDonalda a na pokoji jsme nalezeným topeníčkem vyhodili pojistky v celém patře kolejí ;D A ještě nezapomenu jak každý den v 22:00 všichni studenti souhrnně křičí! :D
Pátek, trochu prší - poprvé!
Jsem ve Stkhm a schválně jsme zabloudila ke KTH univerzitě, kde jsem málem studovala. Paktikovala jsem turismus po památkách, balil mě černošský revizor a před královským palácem jsem sebou řízla, až mě zvedal postávající unuděný vojín na stráži. Hezké bílé dečky přes boty měl.
K večeři jsem se přiotrávila salmiakovými bonbony a strávila večer v milé společnosti...
Nádherná sobota
A to za celou zimu ve Stkhmu naměřili jen 23 h slunečního svitu. Mám to i potvrzené.
Naposledy jsem se prošla městem a málem mi uletělo letadlo... stálo mě to mou krásnou čépku červenou - vůbec mě pro ni nechtěli pustit zpátky skrz ty pípáky, naštěstí! - protože právě hlásali "Last call for miss Pawkova..." jsem si jaksi zase nečetla letenku :)
Tak a ještě fotky a moje veliké Tack (děkuji) všem! Bylo báječně.
PS: Švestky ve Švédsku nemají, nedozrají. A v IKEE jsem nebyla...
