pondělí 17. srpna 2009

erteple-ESRI-sraz-lez...

báječný víkend - prázdninový, celý, teplý a přátelský!
aneb i když jsem vlastně v ČR, je to nádhera
v práci jsem se dlouho otravovala, a pak i domů jsem přijela pozdě, ale nevadilo. chytla jsem skvělého spolucestujícího a na medvědí notu jsme si vyprávěli o cestování po Kanadě a Aljašce.
Doma palačinky a brácha s mamkou a zážitky z Nízkých Tater...
V sobotu jsem po vzoru pracovních dní vstala brzo a hned zčerstva šla běhat. Mám slabost pro rozbřesk a když můžu z bot ždímat vodu. Doběhla jsem přesně posnídat, pověsit prádlo a honem za zbytkem přítomné rodiny do erteplí... V klidu, výjmečně, do oběda hotovo, k obědu trnkové knedlíky (co mi vůbec nešly zabalit!) A odpoledne jsem si sobotní úklid kořenila instalací/odinstalací mých oblíbených ArcGISů 9.3, 9.1 a zase zpátky 9.3.. A nakonec zjitila, že chyba není v programu, ale v tom samotném souboru od Pechiho!! Paráda. Schody do sklepa jsem vědomně vynechala, jsem odborník na knihovny a registry jednotlivých extenzí, ale hlavně! - první největší zásek diplomky vyřešen!
Večer až noc pa(t)řil milé společnosti vybraných gympláckých spolužáků a nedělní sušák potvrdil jeho kvality...
poklidně jsem si dovařovala oběd, když vtom se ozval Honza, jak to vidím s tím lezením? No, sbalili jsme si s Frantou svačinu a do půl hodiny se jelo. Dlouho však ne, v Kunovicách nás potkal defekt. Kupodivu nikoho z nás nenapadlo výlet zrušit a otočit to dom. Kluci kolo vyměnili rychlostí servismanů F1 a kolem poledne už jsme drhli lanama o skály :-) Ale jsem si dala, visela jsem pod převisem jak visačka od kovadliny, že mi odpadávají prsty u samých ramen! 3 víkend po sobě a nejparádnější lezení. Honzo díky!
A když jsem ještě ten večer (rezerva nerezerva) frčela pro naše do Hluku, kde zapíchli svůj cyklovýlet, bylo jasné, že do Brna pojedu posledním vlakem, né-li ráno. Hm, sbalila jsem se sice rychle nicméně - nechala jsem doma mobil. Ale to bych chudáka spolubydlícího Lukáše nechala trčet v noci v Brně, protože on si zas zapomněl klíče :D To mi stihl zavolat, když jsem ho ještě měla po ruce... Tak snad se potkáme, vezu kolo a nějací borci tu teď za mnou přišli se štamprlou a experimentem na konci vlaku...