en France

Predem se omlouvám vsem, co cekali, ze jedu aspon do Singapouru a taky uplne bokem civilizace. Bohuzel, ale to vsechno prijde!

Patkem jsem proplula jak potapka po dne (ctvrtek predtim ve me zanechal mnohe - dekuju vsem zucastnenym!) a sobotu jsem proletala...
Odlet jsem si naplanovala z Vidne, kam me v noci obetave zavezl Stana Studenka s mym tatkou - dekuju! Vienna Flughafen jsem opustila s vychodem slunka v zadech, na spatnem miste (coz zapricinilo maly konflikt s pravym majitelem sedacky, ale byl to turek a nikomu se nechtelo s nim dohadovat, tak ho letusky nekam posadily a daly mu rucnik), ale sedela jsem u okynka - tak jsem trenovala stereoskopicke videni zemskeho povrchu a spani s otevrenou pusou.

Pariz! - eifelovka trcela ze smogu, docela chladno, vsichni kourili a - co je to za jazyk???
Pry na letisti budou umet a mluvit aj anglicky - no me se teda nepochlubili... Kulturni sok me ovlanul a nez mi prijel batoh, odhanela jsem paniku, ze francouzsky umim jen pocitat do 5ti a asi 4 vety. Bagetu jsem si kupovala ukazovackem a jen se velice usmivala na vsechny otazky mimo tema quatre soixantedix = cena - 4.70. A kdyz me oslovovali nahodni kolemjdouci, tak mi vubec libozvucna neprisla. Behem cekani na dalsi letadlo do Toulouse me ale nezavisle na sobe oslovili 2 nemci, pry proto, ze vypadam jako nemka (to se mi s mym slovanskym oblicejem stava furt!), tak aspon ze ta nemcina (jeden se ptal, ze jetli neletim do Cote d'Ivore:-) a cekani rychlejc uteklo. A pak ve fronte na check-in nastal nejaky kiks:
pani v modrem prede mnou si myslela, ze leti do Naple (Neapol), ale nejela, ale to uz ji tam jely kufry, a tak pro ne na podivne trikolce jel chudak zamestnanec mlady, ale nenasel je, tak posadil pani za sebe, a ta je jela identifikovat s nim, mezitim je nasli nekde jinde a poslali na spravne letadlo, ale to uz pani zrusila svuj let, ze bez zavazadel pojede pozdejc, tak zase hledat kufry, a tak ne! pani ze nakonec prece jen poleti.... <- takhle mi to rekla pani v zelenem za mnou, ale francouzsky, tak to mozna bylo jinak. (ale fakt je, ze se moje rozumeni francouzstine lepsi a lepsi) Jo, ja byla v cervemem = RGB No, a pak jsme meli dik tej pani zpozdeni, i kdyz mluvili i cosi o pocitacove chybe, ale cert vem francouzstinu, v letadle jsem padla za vlast a zkousela zahlednout kousek Massif Central.

Toulouse - Sebastian a Linus me vyzvedli, dali do reci a frceli jsme do jejich domu. Venku hic, ale uzasna viditelnost do vsech stran. Okolni krajina je trochu podobna te nasi ale uplne jina, vse ramuje vyhled na Pyreneje a hrady na blizkych i vzdalenych kopcich.
Rodina je to velmi privetiva a otevrena.
Zatim zadna krec, hodne spim, medituju, poflakuju, zasnu, blbnu s deckama, beham, ucim se oba jazyky, nakupuju, vencim psa (Jelly) a sebe, trochu vyletuju, lozim po skalach a kde se da, koupu, hromadim informace o vsem kolem a nemluvim ve francouzske spolecnosti. Ale i tak jsem na sve mlceni "sbalila" souseda farmare - porad na me mava. Ale udalosti dnesni noci zrejme vse nebo minimalne hodne zmeni....

Dobrou noc za kazdy polednik
PS: neco malo je ve fotogalerii...

Jsem

(v nebi?...

zdravim vas z usedlosti Bentefarine kousek od dedinky Belloc z kraje jmenem Ariege na jihu Francie. Samotna cesta sem byla zajimava (rozepisu, ale pozdeji).
Mam se neuveritelne, 'm just amazed... Udalosti se kupi a prave tahnou mraky od Pyreneji - mam je jako na dlani, a zrejme zkropi nadhernou kopcovitou krajinu tady okolo...

paměti z emailu z Kanady 2

to jen aby tu bylo vic, co cist....

Kanada je země, kde se da zbohatnout na recyklovani plechovek, snidat buffalo-burger, stravit cely den v prádelně, jet 6 hodin lesem po 4 proude dalnici a nepotkat auto v protismeru. Benzinky jsou nezastresene a v kazdem zapadakove i o 4 barakoch je stylovy motel, kde 100% "bydli" nekdo s chopperem. Na hroby si davaji misto kytek vlajky. Quebeck je svym sverazem a "odlisnosti" na celou knihu (maji jinsi domy, ulice, stromy, ponozky, kavarny, auta...) a domorodi indiansti obyvatele tu maji vyhrazene specialni oblasti, kde se z podpory potuluji opili, zdrogovani a jinak zniceni.
Celonarodne se tu resi, ze se deti a teenageri nudi, a tak taky podléhají drogam a alkoholu bez zajmu o tu uzasnou prirodu okolo a velmi poplarni je Nintendo.
Susene maso musi chutnat vsem a kdo nikdy neridil truck nemuze tvrdit, ze ma ridicak.
V potravinach nenajdete krupicu, ale maji cele patro jen cerealii, vsechna masla jsou solena a chleba hubkovity. Alkohol je predrazeny a jen ve zvlastnich obchodech, kde si vlezete do lednicky o velikosti obyvaku a vyberete si, co chete.Vsechny ostatni obchody jsou soustredeny do nakupnich center typu Olympia. Na slavnostni nedelni obed se jde do McDonalda. A jinak nez autem se nikam bezpecne nedostanete. Stopovat se neboji jen bezdomovci a jini zoufalci a jsem tu zjevne jediny cyklista.
Vsechno je tu megalomanske a ve velkem (treba hora nasypaneho kaolinu o velikosti Ripu), kamenolomy, co by spolkly cele Veseli, na vse je tu prostor a vse je daleko, a kdyz uz je neco blizko - tak jste tam jen za 3h. A ty lany psenice v "breadbasket"! Predstavte si ze jste na mori a nikde neni videt nic jen zakriveni Zeme - a ted si misto oceanu predstavte zlate pole....
A nadchl me americky fotbal - na taktiku naprosto nejnarocnejsi sport, co znam, a ta atmosfera! Jo a baseball ma taky nebezpecne grady...
Chudinska ctvrt se pozna podle pradla visiciho venku (nemaji na susicku), a taky maji plot (nemaji na hodne sousedy), o travniky pred domem se tu pecuje uzkostlive (az na Ovasky teda :-), gangsterska a dealerska ctvrt taky v kazdem meste "bije" do oci (ale zvysena kriminalita se resi, jen kdyz je nekdo za/postreleny), a jeste ty ostatni ctvrte s jakoukoli jinou narodnostni mensinou. Politicky je Kanada trochu rozpolcena (a to do statistik nezarazuji quebecany), vesmes nemaji radi Ameriku a Busche, sice to nepriznaji, ale jinak je USA velkym vzorem. Nejsou vsak tak extremni jak Americani, v Iráku vojáky mají ale vadí jim to, nesouhlasi se soucasnym probuschovsky premierem a jakymasi ekonomickyma zmenama. (Ale zas at nehazu vsecko do jednoho pytle - tohle pisou noviny, bezni lide to vlastne neresi). Zdravotnictvi je sice zdarma, ale na zapornou povazenou. Taky je tu neskutecne mnozstvi sekt a nabozenstvi (ucastnila jsem se jednoho klidneho buddhstickeho obradu; a taky byla "svedkem" bozi sily pri jedne krestanske? msi, lide se trasli, omdlevali, nasavali muze s rozprazenyma rukama, energie virily kolem a me z toho bylo spatne. A ta slecna, co ji privezli na posteli malem nedychajici, se vsak pry uzdravila.). Dal maji hodne modlarstvi a vselijakych uskupeni dobrych, zlych, silenych nebo jen lidi. Zalezlych vetsinou nkde na odlehle farme kdesi za horizontem, co jen obcas prijedou na trh s "doma pecenym chlebem" (ten si ale pecou doma skoro vsichni, ty hubky toustove jim taky moc nechutnaji). Konflikty zde vsak velke nejsou. Plati pravidlo, nelibi se ti ve spolecnosti? - Pakuj do lesa. A ze jich tu je!!
...
- Příroda! Ta je nekonecna - lesy a jezera, baziny, mokriny, mocaly, zas jezera, skaly... a Pavle, miluju Lake Superior! je fakt neuveritelne, studene (koupala jsem se v nem) a mozna jeste lepsi nez superior. A to vse ostatní, co je kolem! az na nejake paper factory, ktere hnusne sladce smrdi, jsem nestihala otevirat oci. A zvirena - musis davat pozor na medvedy a na losy, soby a jeleny a srnky se nechavaji vyfotit... DIvoke kachny a nevim co sedi na tech jezerech a jeseteri, pstruzi a dalsi ryby v prilehlych potocich a pruzracnych rekach a vodopady... Tezko popsat, vic mozna reknou fotky, ale spis doporucuju to zazit...

Paměti z emailu z Kanady

to jen aby tu bylo, co cist....

Kdyz vstavam, mate uz pul dne za sebou...
Z okna pokoje se divam na americke pobrezi – když zmizi mlha. Ale tu uplne zboznuju a nad okolni krajinou nestiham zasnout. Vzduch je tu svezi a velice dychatelny. Okolo spousta hadu, v mori hvezdice, divne rasy, velryby s fontankama a ploutvama, taky delfini, tulena jsme tlacili zpatky do vody, kdyz chudak uvizl na plazi, na sousi maliny, majaky, co furt v mlze houkaji, divoci bobri, vodopady... Je tu az dojimave krasne, kopcovite, skalnate… Zadny cyklista a chodci jen v obchode za vozikem.

Grand Manan je dle mistnich samozrejme velmi unikátní - svým geologickym slozenim, osidlovanim (rikaji, ze tu je „prava stara Kanada“), faunou i florou, turisticke cesty se tu znaci na strom pribytym vickem od marmelady, ale jesteze tak - je to tu hotova tajga-jungle. A jsem asi jedina, kdo po tech "cestach" chodi. NP jsou jen na tomto ostruvku hned 3, kostely 2 a minigolf 1. Rybaru mraky a Atlantik studeny, ale prece jen jsem koupani neodolala, a jak vstavam brzo diky časovému posunu, tak jsem na balvanite plazi pod domem sama (on tam teda ani nikdy jindy nikdo nezavita) s nekonecnem papuchalku tlapkajících mezi mlhou a vychdem slunce.
Obcas k „naší“ zatoce zamiri na lodi rybari, a pak uz se zveda priliv, a to raci prcham z plaze pryc. Na Grand Mananu neni priliv sice tech 12 m, jako v cele The Bay of Fundy, ale minimalne 6 m to je! A na omletych utesech se perfektne lozi...

Proč toto?

Milí,
protože se zas vydávám pryč od všeho tady někam tam, a ještě nechci definitivně zmizet, byla bych s Vámi ráda v kontaktu...
Sice mi bloggerská identita není moc vlastní, ale budu se snažit o sobě dávat vědět aspoň/hlavně takto (možná bude i o čem psát) a čekat Vaše komentáře.
Komu to bude málo může se přidat k živoření na facebook.com, nebo mi samozřejmě volat, skypovat, psát či mě osobně navštívit ... (Zatím jsem ještě "doma", pokud zrovna nelétám někde jinde.)
Mezitím, teď a i potom Vám přeju půvabné dny!