Le Chemin de la Liberté

před víc než měsícem šel na čt2 dokument s názvem "Můj děda byl voják, válčil na Piavě".
Sugestivní pohled na historické boje z první světové v Dolomitech. Doporučuju.
Můj praděda byl taky voják a taky válčil na Piavě... Vím o něm málo, jen, co občas někdo zmínil. Druhého znám jen z náhrobku a ty další vůbec.
Díky válkám vlastně oba procestovali a poznali kde co. Až možná závidění hodné kde co. Ale je asi sakra velký rozdíl cestovat z donucení a s bojem o život a cestovat si jen tak.

Hory všude na světě jsou často svědkem tragických a válečných, ale občas i mírových událostí, lidských i zvířecích skutků.
Takový je celý Balkán!
A třeba Pyreneje jsou po celé délce protkány tzv. Cestami svobody (Le Chemin de la Liberté). Kdy se během druhé světové války tisíce lidí vydaly skrz hřebeny v zimě, v létě, dešti a noci za vidinou "svobodného života" ve Francii. Že to byly treky plné strastí stojí za to si vyzkoušet i dnes. Ale těžko porovnávat rezavé ferraty s popravčí četou kolaborantů...

A myslím, mongolské přísloví říká: "Sílu a vytrvalost přátelství nebo koně poznáš v horách."

...


Mého nejmladšího dědu znám blízce. Chodil s nama do Karpat na podběl. Nikde neválčil, ale právě bojuje. Bojuje se vším čemu všemu my tu ještě říkáme život a naděje...
"Dědy, přeji ti mír."