Historie Malorky je dlouhá. První zánmky osídlení Baleárů (klasicky všelijaké nástoje v jeskyních na severu) jsou už z doby 5000 let před Kristem; a civilizovaní Kartáginci, Řekové a Féničané (v tomto pořadí) sem připluli obchodovat asi 1000 let př. n. l.
A překvapivě název Baleáry pochází z řeckého slova "ballein" znamenající něco jako "vrhači kamení" (potvrzuju, šutrů je tu dost). A Malorka je jen mnohaletá zkomolenina znamenající hlavní a největší ostrov.
Pak to tu roku 123 př. Kristem obsadili Římané a za odměnu vybudovali cesty, kanalizaci a rozšířili křesťanství (to samozřejmě až po kristu) a města. A až dlouho po pádu Říše římské to tu obsadili Maurové, ti zase přinesli arabskou kulturu a náboženství. Což zapříčinilo 300 let nepřetržitého mydlení muslim nekřesťan... a turecké lázně. Protože však ostrovy mají velmi strategicou pozici mezi arabským severem Afriky a křesťanským Španělskem navzdory bojům obchod kvetl a pole stíhali orat. Politickou přítrž způsobili až princové katalánští a Aragonu, Maury vyhnali a Malorka se stala nezávislou.
Teda mysleli si to, ve skutečnost vždycky patřila pod Španělsko. Ve 20. století (doba Španělské občanské války) tu dokonce byla nějaká aféra s Malorskou republikou, ale ze všeho sešlo.
Pod nezávislou korunou vše jen vzkvétalo až do doby Napoleona, kdy sem začalo prchat čím dál víc katalánců. A mix všech kultur a jazyků tu vytvořil vlastní jazyk - malorštinu - je stále používaná, podobná katalánštině, slyšela jsem ji v obchodě!).
Zatím posledním mylníkem v historii je invaze turistů a bohatých přistěhovalců, na plné obrátky od 50 letech minulého století. Rrostla geometrickou řadou dodnes, naštěstí však hlavně letně-sezónně. A teď si někteří myslí (konkrétně rentiér švýcar Frank, ale mluvil za většinu), že už by to mohlo skončit, páč ostrov nezvládá uživit sám sebe, pole ustupují apartmánům, třešně dováží z Kanady (a kilo stojí 24 €!), rajčata ze Španělska a tak.
Naštěstí pro španěly se arabové nezajímali o tektoniku a geomorfologii Afriky jinak by měli další eso v rukávu. Geologicky totiž celé Baleáry leží na africké desce.
(Jsem v Africe! A to nevíte, že jsem tu potkala nějaké Madagaskařany (jsou přesně "I'd like to move it, move it..."), mnoho JARčanů a dům, kde bydlím se jmenuje Tendele, jako prý jedno nádherné místo v horách na jihu Afriky...)
Anyway, thanks interaction between the Africa litospheric plates and the Europenian one, the islands have been created, and so it very rapidly. Most of the rock on the island is some sort of limestone and hence very porous. Due to the porosity, there are virtually no rivers or streams that have water the whole year around or whose waters ever reach the sea before seeping into the rock.
Pardon Mami:
Díky interakci africké a evropské litosférické desky vlastně ostrovy vznikly, a to bleskově. Většina hornin na ostrově je nějaký druh vápence a tudíž velmi pórovitá. Následkem čehož tu prakticky není žádná řeka či potok po celý rok aniž by woda dosáhla moře dřív než se vsákne do země. (další fommage de Suiss? :-).
Až římani dovezli zavlažování.
Kolem dokola jsou útesy, někde prý až 40 m vysoké a na jihu ostřejší. Geograficky a municipálně se Malorka dělí na sever, střed a jihovýchod. Sever je hornatý (nejvyšší hora Puig Major 1450 m) a jeskyňatý a prý nejkrásnější (no a já dlím na jihu :-(
Rovinatý střed s téměř miliónovou Palmou, palmami, vinicemi, poli a jiným tvrdolistým kdečím (mandlovníky - sbírají je jak my trnky - plachta na zem a všechno setřást, olivovníky, chlebovníky, fíkovníky - ojajá apod.), oleandry a jiné květiny a zeleninové zemědělství.
Jih malují příkré kopečky, neotesané ostré útesy s malými ústími dávných řek (zvaných Cala) - dneska jsou zaneseny pískem, slunečníkama a lidma. A taky vápencové jeskyně s podzemními jezery a nejvíce němcama.
Klima je teplé, horké, suché a středomořské. A nejkrásněji je tu prý na jaře, kdy i to vše mrtvé na zemi kvete, ale to sem nejezděte, to tu žádné návštěvníky domácí nechcou, stačí, že jich je tu masa v létě...
A mám analogovou fotku s medvědem! A pokud jste zvědaví na ty digitální a chabé fotokomentované výlety....
A překvapivě název Baleáry pochází z řeckého slova "ballein" znamenající něco jako "vrhači kamení" (potvrzuju, šutrů je tu dost). A Malorka je jen mnohaletá zkomolenina znamenající hlavní a největší ostrov.
Pak to tu roku 123 př. Kristem obsadili Římané a za odměnu vybudovali cesty, kanalizaci a rozšířili křesťanství (to samozřejmě až po kristu) a města. A až dlouho po pádu Říše římské to tu obsadili Maurové, ti zase přinesli arabskou kulturu a náboženství. Což zapříčinilo 300 let nepřetržitého mydlení muslim nekřesťan... a turecké lázně. Protože však ostrovy mají velmi strategicou pozici mezi arabským severem Afriky a křesťanským Španělskem navzdory bojům obchod kvetl a pole stíhali orat. Politickou přítrž způsobili až princové katalánští a Aragonu, Maury vyhnali a Malorka se stala nezávislou.
Teda mysleli si to, ve skutečnost vždycky patřila pod Španělsko. Ve 20. století (doba Španělské občanské války) tu dokonce byla nějaká aféra s Malorskou republikou, ale ze všeho sešlo.
Pod nezávislou korunou vše jen vzkvétalo až do doby Napoleona, kdy sem začalo prchat čím dál víc katalánců. A mix všech kultur a jazyků tu vytvořil vlastní jazyk - malorštinu - je stále používaná, podobná katalánštině, slyšela jsem ji v obchodě!).
Zatím posledním mylníkem v historii je invaze turistů a bohatých přistěhovalců, na plné obrátky od 50 letech minulého století. Rrostla geometrickou řadou dodnes, naštěstí však hlavně letně-sezónně. A teď si někteří myslí (konkrétně rentiér švýcar Frank, ale mluvil za většinu), že už by to mohlo skončit, páč ostrov nezvládá uživit sám sebe, pole ustupují apartmánům, třešně dováží z Kanady (a kilo stojí 24 €!), rajčata ze Španělska a tak.
Naštěstí pro španěly se arabové nezajímali o tektoniku a geomorfologii Afriky jinak by měli další eso v rukávu. Geologicky totiž celé Baleáry leží na africké desce.
(Jsem v Africe! A to nevíte, že jsem tu potkala nějaké Madagaskařany (jsou přesně "I'd like to move it, move it..."), mnoho JARčanů a dům, kde bydlím se jmenuje Tendele, jako prý jedno nádherné místo v horách na jihu Afriky...)
Anyway, thanks interaction between the Africa litospheric plates and the Europenian one, the islands have been created, and so it very rapidly. Most of the rock on the island is some sort of limestone and hence very porous. Due to the porosity, there are virtually no rivers or streams that have water the whole year around or whose waters ever reach the sea before seeping into the rock.
Pardon Mami:
Díky interakci africké a evropské litosférické desky vlastně ostrovy vznikly, a to bleskově. Většina hornin na ostrově je nějaký druh vápence a tudíž velmi pórovitá. Následkem čehož tu prakticky není žádná řeka či potok po celý rok aniž by woda dosáhla moře dřív než se vsákne do země. (další fommage de Suiss? :-).
Až římani dovezli zavlažování.
Kolem dokola jsou útesy, někde prý až 40 m vysoké a na jihu ostřejší. Geograficky a municipálně se Malorka dělí na sever, střed a jihovýchod. Sever je hornatý (nejvyšší hora Puig Major 1450 m) a jeskyňatý a prý nejkrásnější (no a já dlím na jihu :-(
Rovinatý střed s téměř miliónovou Palmou, palmami, vinicemi, poli a jiným tvrdolistým kdečím (mandlovníky - sbírají je jak my trnky - plachta na zem a všechno setřást, olivovníky, chlebovníky, fíkovníky - ojajá apod.), oleandry a jiné květiny a zeleninové zemědělství.
Jih malují příkré kopečky, neotesané ostré útesy s malými ústími dávných řek (zvaných Cala) - dneska jsou zaneseny pískem, slunečníkama a lidma. A taky vápencové jeskyně s podzemními jezery a nejvíce němcama.
Klima je teplé, horké, suché a středomořské. A nejkrásněji je tu prý na jaře, kdy i to vše mrtvé na zemi kvete, ale to sem nejezděte, to tu žádné návštěvníky domácí nechcou, stačí, že jich je tu masa v létě...
A mám analogovou fotku s medvědem! A pokud jste zvědaví na ty digitální a chabé fotokomentované výlety....
Žádné komentáře:
Okomentovat