(u výslovnosti slova Grotte [g(h)rote] - jeskyně, bacha: Crotte [k(h)rote] jsou produkty střev a rote [(h)rote] znamená říhání...
tím "(h)r" myslím to trochu uchrochtlé r)
Propojené několikakilometrové jeskynní komplexy (fakt jsem se snažila najít něco anglicky... a na těch stránkách je i hezká "interaktivní statická mapa na webu" ;-) se nachází nejen zde v departmentu Ariège, ale po celé délce Pyrenejí z obou stran a až daleko do vnitrozemí. A ty tady jsou kromě klasicky nádherných krápníkových útvarů, hned po zavřené jeskyni Lescaux, slavné především jeskynními kresbami.
Z nich nejvýznamější je jeskyně la Grotte de Niaux, pro její návštěvu je třeba mít rezervaci, snaží se tak omezit počet návštěvníků a zabránit podobnému osudu jako v jeskyni Lescaux, že vydechovaný oxid uhličitý kresby zničí. Nafasujete svítilny a vydáte se 2 km do tmy do obrovského dómu plného kreseb bizonů, koní a jiných zvířat, ruk a nevím čeho. Velkolepé, žasnete jak byli naši předkové v paleolitu přesní a zruční. A to nechtějí ukázat všechno, něco zůstalo naschvál skryto pro další generace... (nebo k nim teda i vede nebezpečná cesta)
Daleko míň kreseb, ale archeologicky stejně neméně významná je nedaleká jeskyně la Grotte de Bédeilhac, jejíž historii poznamenala především druhá světová válka. Kdy výzdoba a malby při vdchodu do jeskně byly poničeny, zem srovnána a postavena skrytá zbrojovka. Dle jakési legendy prý odtamtud dokonce vzlétaly letadla (v 70tých letech o tom natočili nějakou blamáž, pravda to však není, páč je to tam pro letadlo úzké, a taky je protější kopec velice blízko a strmý). A o dřívější poničení se postarali krápníků chtiví angličani v 17. st., kdy je prostě sprostě odřezali a rozprodali. A to i v jiných jeskyních. Naštěstí však nestihli odnést všecko.
Pominu tradiční (ale fakt mega!) krápníky všech typů, propadlé stropy, modelace ledem a jezírka.
Jeskyně v nichž se nacházejí kresby sloužily k obřadům, možná pohřebním, ale lidské kosti zde nalezeny nebyly. Malby jsou vytvořeny hlavně z černých žil magnesitu a vždy kopírují nějakou přirozenou linii uložených vrstev horniny. Záhadou je, že jsou kresleni hlavně bizoni, kteří však zde vysoko v horách něžili. Ale tvůrci zjevně věděli, jak vypadali. Bizoni se často vyskytují společně se znakem ženskosti (který se mimochodem moc neliší od našeho sprostého kosočtverce) a koně zřejmě symbolizující mužství doprovází kresby falusu. Další záhadou je, že se většina těchto kreseb nachází hluboko v jeskyni a schována za skálami. Proč se někdo tahl dva kilometry za převis kreslit bizona na strop, když kolem měl tolik prostoru v jeskynních dómech? A podpisy, další otazník - jsou to obtisky ruk do krápníkové záclony, kdy lidský pot smíchaný s barvou narušil tvorbu minerálu a tak zlstal jednoznačně vyditelný. Některé ruce mají jen 4 prsty, jiné 6 a díky způsobu jakým vznikli u nich nelze určit jejich stáří, takže mezi nimi může být klidně i 100 let rozdíl...
Jeskyně la Grotte de la Vache (kráva) získala příznačné jméno podle skalního útvaru, co vypadá jako kráva, hned v jejím vchodě. Nenachází se v ní téměř žádná kresba, zato zde bylo nalezeno přez 400 kozích rohů, mnoho nástrojů a předmětů osobní potřeby a náhrdelníky a zbytky popela. Většina z nich se dnes nachází v muzeu v Paříži. Tady tehdejší lidé žili. Zajímavé je, že v obřadních jeskyních kreslili zvířata, které nejedli. Soudě z kozích a mufloních kostí (či co to tehdy žilo) se živili jimi. Na všelijakých nástrojích jsou však obrázky i právě těchto koz, nějaké velké kočky, ryb a zase koní a bizonů... A jak se dostaly náhrdelníky z mořských mušlí do pyrenejských jeskyní? Že by už tehdejší lidé obchodovali?
A víc nepovím, víc jsem nerozuměla, jelikož všechny prohlídky byly francouzsky....
tím "(h)r" myslím to trochu uchrochtlé r)
Propojené několikakilometrové jeskynní komplexy (fakt jsem se snažila najít něco anglicky... a na těch stránkách je i hezká "interaktivní statická mapa na webu" ;-) se nachází nejen zde v departmentu Ariège, ale po celé délce Pyrenejí z obou stran a až daleko do vnitrozemí. A ty tady jsou kromě klasicky nádherných krápníkových útvarů, hned po zavřené jeskyni Lescaux, slavné především jeskynními kresbami.
Z nich nejvýznamější je jeskyně la Grotte de Niaux, pro její návštěvu je třeba mít rezervaci, snaží se tak omezit počet návštěvníků a zabránit podobnému osudu jako v jeskyni Lescaux, že vydechovaný oxid uhličitý kresby zničí. Nafasujete svítilny a vydáte se 2 km do tmy do obrovského dómu plného kreseb bizonů, koní a jiných zvířat, ruk a nevím čeho. Velkolepé, žasnete jak byli naši předkové v paleolitu přesní a zruční. A to nechtějí ukázat všechno, něco zůstalo naschvál skryto pro další generace... (nebo k nim teda i vede nebezpečná cesta)
Daleko míň kreseb, ale archeologicky stejně neméně významná je nedaleká jeskyně la Grotte de Bédeilhac, jejíž historii poznamenala především druhá světová válka. Kdy výzdoba a malby při vdchodu do jeskně byly poničeny, zem srovnána a postavena skrytá zbrojovka. Dle jakési legendy prý odtamtud dokonce vzlétaly letadla (v 70tých letech o tom natočili nějakou blamáž, pravda to však není, páč je to tam pro letadlo úzké, a taky je protější kopec velice blízko a strmý). A o dřívější poničení se postarali krápníků chtiví angličani v 17. st., kdy je prostě sprostě odřezali a rozprodali. A to i v jiných jeskyních. Naštěstí však nestihli odnést všecko.
Pominu tradiční (ale fakt mega!) krápníky všech typů, propadlé stropy, modelace ledem a jezírka.
Jeskyně v nichž se nacházejí kresby sloužily k obřadům, možná pohřebním, ale lidské kosti zde nalezeny nebyly. Malby jsou vytvořeny hlavně z černých žil magnesitu a vždy kopírují nějakou přirozenou linii uložených vrstev horniny. Záhadou je, že jsou kresleni hlavně bizoni, kteří však zde vysoko v horách něžili. Ale tvůrci zjevně věděli, jak vypadali. Bizoni se často vyskytují společně se znakem ženskosti (který se mimochodem moc neliší od našeho sprostého kosočtverce) a koně zřejmě symbolizující mužství doprovází kresby falusu. Další záhadou je, že se většina těchto kreseb nachází hluboko v jeskyni a schována za skálami. Proč se někdo tahl dva kilometry za převis kreslit bizona na strop, když kolem měl tolik prostoru v jeskynních dómech? A podpisy, další otazník - jsou to obtisky ruk do krápníkové záclony, kdy lidský pot smíchaný s barvou narušil tvorbu minerálu a tak zlstal jednoznačně vyditelný. Některé ruce mají jen 4 prsty, jiné 6 a díky způsobu jakým vznikli u nich nelze určit jejich stáří, takže mezi nimi může být klidně i 100 let rozdíl...
Jeskyně la Grotte de la Vache (kráva) získala příznačné jméno podle skalního útvaru, co vypadá jako kráva, hned v jejím vchodě. Nenachází se v ní téměř žádná kresba, zato zde bylo nalezeno přez 400 kozích rohů, mnoho nástrojů a předmětů osobní potřeby a náhrdelníky a zbytky popela. Většina z nich se dnes nachází v muzeu v Paříži. Tady tehdejší lidé žili. Zajímavé je, že v obřadních jeskyních kreslili zvířata, které nejedli. Soudě z kozích a mufloních kostí (či co to tehdy žilo) se živili jimi. Na všelijakých nástrojích jsou však obrázky i právě těchto koz, nějaké velké kočky, ryb a zase koní a bizonů... A jak se dostaly náhrdelníky z mořských mušlí do pyrenejských jeskyní? Že by už tehdejší lidé obchodovali?
A víc nepovím, víc jsem nerozuměla, jelikož všechny prohlídky byly francouzsky....
