Z Kanady jsem prijela na svatbu a na operaci. A nez jsem zase odjela, stihla jsem i pohreb a zubare...
Ten den, kdy mi vytrhli zub, jsem naslapovala obzvlast opatrne. Chtela jsem byt za hvezdu, tak jsem si vzala nove boty. Sla jsem k zubarovi, ne? Chlapovi, chapete? Jenze nebyly proslaple a uz pri sezeni ve vlaku mi vykouzlily zbrusu novy puchyr. Zatinala jsem zuby, jak jen to slo, ale stejne na me bylo poznat, ze pokulhavam. Taky me po te operaci oci trapila jista svetloplachost. Bez slunecnich bryli bych nesla ani do sklepa a rozbrecela me kazda zarivka.
Z pusy mi trcel narudly vatovy polstarek, hladna jsem byla, lokalne napuchla od anestetika a bez tuzky. Jeden by se ustrnul. Tak jsem si sla koupit fruko. At mam nejakou radost na tom svete.
Oni v tom kauflandu sice jsou zvykli na jina individua, ale ze jsem vypadala jak po prepadeni, (kulhani, krev, natekla tvar, bryle = monokl) pani prodavacce to nedalo: "Co se vam stalo?" Pta se.
"Niis." Spitnu na pul huby az jsem si z toho v koutku uslintla.
Krasa nesmirna!
Zdravim z Anglie!
Omlouvam se, ze to vubec neni o anglicku.
OdpovědětVymazatAle jen si to tu v hlave srovnam, mam tam tedkaj o zub min, tak to tu zahltim poznamkama z deniku vyzkumnika...
Mě bavíš, moc pěkně napsané :).
OdpovědětVymazat