Jet do Benátek na karneval napadlo Pavlu a že autem, za to můžou ti lichváři dopravci!
4:08 uhrňám sněh před Pavliným barákem...
4:16 už jedééém! Valíme na Vídeň maximální rychlostí 50km/h... Sníh všude. Po hranice nejhorší. Ale ten rozdíl pak! Zrazu uhrnuté a posypané a já vlivem německých cedulí začala mluvit německy... (To Pavlu hodně vyděsilo ;)
Vídeň za nama, nabíráme rychlost a u toho Hundertwasserova Autogrillu jsme zastavily úplně náhodou.
Asi nám brzo dojde roztok do ostřikovače.
Frčíme dál, tunely, výměna pilotů, kamiony a Alpýý, nádhera, slunce a Itálie!
Ale ta krajina vypadá divně bez sněhu.
13:12 - 800 km za námi a náš cíl - Spinea!
Mít jako orientační bod kruháč byla špatná volba. V mapě byl jeden, ve skutečnosti asi 5... Ale doptaly jsme se, trefily, zaparkovaly, venku 15° a jaro!
A tak pohodit zavazadla a honem na bus do města! Cestou se kocháme jeřáby (jak jinak ;) a řešíme záhadu jednokolejnicových kolejí v Mestre.
Ty Benátky jsou tak nebezpečně fotogenické, až se z toho jeden návštěvník málem utopil!
Na San Marco trefíte bez mapy, stačí jít s davem.
Kousek od slavného mostu Rialto už začínají pózovat první masky! výlez na věž Campanile (teda výtah, původní věž se jim 1902 zřítilaa tak postavili novou i s výtahem)
Krásné až úžasné, akorát mám hrozně fotek s fotografama a Pavla potajnu některé z kostela sv. Marca.
Trošku kosne, sosáme svařák a paráda. A ce teprve to naše bydlení! Podělily jsme se o manželskou duchnu - na Pavlu zbyl spacák ;)
Po bohaté snídani se další den do města vydáváme vlakem. To byl tak trochu krok vedle, podobný nápad měl asi další milion lidí. Nějeké Emeričanky baví calý vagón historkama o přezdívkách: "Her name was Kitty and she has a nickname Pussy. Poor she!" A u dneří přešlapuje šikovný bubeník a potápěč v jedné osobě, omotaný hadicí od vysavače.
Hrůza davy, fotim, překážim a ztrácím se...
Moje umění prodírat se davem + rychlá chůze versus Pavla se stativem na zádech se nám málem nevyplatilo. Nést tam snowboard, tak shazujeme turisty do kanálů jak domino při výbuchu. A že je ta voda studená! I když - čekala jsem ji horší.
Drzí holubi a poetika balancujících gondoliérů akrobatů, odkop od mostku do rozštěpu the best! Teprve od nedávna po 950 letech tu mají první ženu gondoliérku. Všechny gondoly jsou ze zákona černé, ale dřív byly prý i barevné.
Rozdělily jsme si role. Já zajišťuji Catherina Catering + mapy. Pavla si tahá ty svoje apertury a aparatury - 4 foťáky, 2 objektivy a 1 stativ. Podle zákova džungle - kdo má větší dělo má přednost, se jako správný fotograf učím ukázkově zavazet.
Na Rialtu choďtě vlevo, je tam míň lidí, a pak se ale naučte létat...
Téma letošního karnevalu je 6 smyslů, těžko říct, jak to poznat, ale už máme každá svoje vysněné šaty na ten příští (Pavla s hlubokým korzetem a já paví ;D)
Racci jsou náramní a přelétaví, ale bacha! - nesedat si k jejich hejnu, houfně se*ou.
Unaveny davem, potěšeny parádní kapelou lebedíme na nábřeží.
"Vždy jde o to, vybrat si správného ptáka." Tak jsme krmily racky, holubi neumí šipku z mola.
Čekaly jsme na občanský soumrak, na fotku s vyhlazenou mořskou hladinou na dlouhou expozici a byla nám občanská zima... Že to byl nakonec ale soumrak až nautický mě měla Pavla varovat, protože ta zima se pomalu měnila v Ruskou.
Konečně! Rychle svařák a prodírat se na vlak...
Ještě jsme si užily i davového šílenství na San Marco: "Nevíš proč tu tak hopsáme?" (připojily jsme se donekonečného hada) "Nevím, asi dali taliáni gól."
Vlak nám sice ujel, ale vyměnily jsme otevření flašky vína za přípitek s místníma. Nevybavení, křivák bez vývrtky? No škoda peněz!
Hurá ve vlaku a lekce AJ: "Could you please pass me the ketchup?" Opakovali vysmátí Italiové.
Horká sprcha a spíme jak zabité.
Bomba snídaně a pomalu odjezd.
10:37 vjíždíme na dálnici. Italové jsou řidiči prasata. Nesvítí, na kruháči nikam neblikají a ještě se na vás lepí, když jedete po dálnici jenom 120.
A jediné další zašvihané auto, co jsme potkaly, byli taky češi.
Docela se mi ta kapela z nábřeží líbila, než se nám jejich CD, co si Pavla nadšeně pořídila, zaseklo v přehrávači...
A dojely jsme celé a spokojené.
Benátky --> Veselí za 8 h!
Nádherný víkend! Super Pavlo, grazie!
A fotky! Super ty od Pavly a #2 od Pavly, taky grazie!
4:08 uhrňám sněh před Pavliným barákem...
4:16 už jedééém! Valíme na Vídeň maximální rychlostí 50km/h... Sníh všude. Po hranice nejhorší. Ale ten rozdíl pak! Zrazu uhrnuté a posypané a já vlivem německých cedulí začala mluvit německy... (To Pavlu hodně vyděsilo ;)
Vídeň za nama, nabíráme rychlost a u toho Hundertwasserova Autogrillu jsme zastavily úplně náhodou.
Asi nám brzo dojde roztok do ostřikovače.
Frčíme dál, tunely, výměna pilotů, kamiony a Alpýý, nádhera, slunce a Itálie!
Ale ta krajina vypadá divně bez sněhu.
13:12 - 800 km za námi a náš cíl - Spinea!
Mít jako orientační bod kruháč byla špatná volba. V mapě byl jeden, ve skutečnosti asi 5... Ale doptaly jsme se, trefily, zaparkovaly, venku 15° a jaro!
A tak pohodit zavazadla a honem na bus do města! Cestou se kocháme jeřáby (jak jinak ;) a řešíme záhadu jednokolejnicových kolejí v Mestre.
Ty Benátky jsou tak nebezpečně fotogenické, až se z toho jeden návštěvník málem utopil!
Na San Marco trefíte bez mapy, stačí jít s davem.
Kousek od slavného mostu Rialto už začínají pózovat první masky! výlez na věž Campanile (teda výtah, původní věž se jim 1902 zřítilaa tak postavili novou i s výtahem)
Krásné až úžasné, akorát mám hrozně fotek s fotografama a Pavla potajnu některé z kostela sv. Marca.
Trošku kosne, sosáme svařák a paráda. A ce teprve to naše bydlení! Podělily jsme se o manželskou duchnu - na Pavlu zbyl spacák ;)
Po bohaté snídani se další den do města vydáváme vlakem. To byl tak trochu krok vedle, podobný nápad měl asi další milion lidí. Nějeké Emeričanky baví calý vagón historkama o přezdívkách: "Her name was Kitty and she has a nickname Pussy. Poor she!" A u dneří přešlapuje šikovný bubeník a potápěč v jedné osobě, omotaný hadicí od vysavače.Hrůza davy, fotim, překážim a ztrácím se...
Moje umění prodírat se davem + rychlá chůze versus Pavla se stativem na zádech se nám málem nevyplatilo. Nést tam snowboard, tak shazujeme turisty do kanálů jak domino při výbuchu. A že je ta voda studená! I když - čekala jsem ji horší.
Drzí holubi a poetika balancujících gondoliérů akrobatů, odkop od mostku do rozštěpu the best! Teprve od nedávna po 950 letech tu mají první ženu gondoliérku. Všechny gondoly jsou ze zákona černé, ale dřív byly prý i barevné.
Rozdělily jsme si role. Já zajišťuji Catherina Catering + mapy. Pavla si tahá ty svoje apertury a aparatury - 4 foťáky, 2 objektivy a 1 stativ. Podle zákova džungle - kdo má větší dělo má přednost, se jako správný fotograf učím ukázkově zavazet.
Na Rialtu choďtě vlevo, je tam míň lidí, a pak se ale naučte létat...
Téma letošního karnevalu je 6 smyslů, těžko říct, jak to poznat, ale už máme každá svoje vysněné šaty na ten příští (Pavla s hlubokým korzetem a já paví ;D)
Racci jsou náramní a přelétaví, ale bacha! - nesedat si k jejich hejnu, houfně se*ou.
Unaveny davem, potěšeny parádní kapelou lebedíme na nábřeží.
"Vždy jde o to, vybrat si správného ptáka." Tak jsme krmily racky, holubi neumí šipku z mola.
Čekaly jsme na občanský soumrak, na fotku s vyhlazenou mořskou hladinou na dlouhou expozici a byla nám občanská zima... Že to byl nakonec ale soumrak až nautický mě měla Pavla varovat, protože ta zima se pomalu měnila v Ruskou.
Konečně! Rychle svařák a prodírat se na vlak...
Ještě jsme si užily i davového šílenství na San Marco: "Nevíš proč tu tak hopsáme?" (připojily jsme se donekonečného hada) "Nevím, asi dali taliáni gól."
Vlak nám sice ujel, ale vyměnily jsme otevření flašky vína za přípitek s místníma. Nevybavení, křivák bez vývrtky? No škoda peněz!
Hurá ve vlaku a lekce AJ: "Could you please pass me the ketchup?" Opakovali vysmátí Italiové.
Horká sprcha a spíme jak zabité.
Bomba snídaně a pomalu odjezd.
10:37 vjíždíme na dálnici. Italové jsou řidiči prasata. Nesvítí, na kruháči nikam neblikají a ještě se na vás lepí, když jedete po dálnici jenom 120.
A jediné další zašvihané auto, co jsme potkaly, byli taky češi.
Docela se mi ta kapela z nábřeží líbila, než se nám jejich CD, co si Pavla nadšeně pořídila, zaseklo v přehrávači...
A dojely jsme celé a spokojené.
Benátky --> Veselí za 8 h!
Nádherný víkend! Super Pavlo, grazie!
A fotky! Super ty od Pavly a #2 od Pavly, taky grazie!
Ahoj, super povídání. Prosím o radu, kde jste nechaly zaparkované auto a tip na ubytko! Díky! Magda - xmagdalen@seznam.cz
OdpovědětVymazat