neco popisneho...
kraj /francouzi rikaji department/ Ariege (v regionu Midi-Pyrenee) je jednim z celkem 83 z cele Francie, zalozeny byly hned po francouzdke revoluci a vetsinou se jmenuji podle nejake geographic feature, Ariege je taky reka, nikoli podle nejvetsiho centra (rozhodne by tu Christaller neuspel) - lide tady bydli dle ciste pocitovych faktoru jako nejlepsi vyhled na Pyreneje, ci nejblize k vodopadu...
Zrovna se ale vedou debaty, ze si sousedni obec chce na uzemi sveho katastru postavit na kopci vetraky a ty budou kazit vyhled na hory. Nevim jake delali analyzy viditelnosti a nerekla bych, ze tu extremne fouka, ale pry z toho sejde, ze je to jen politicky tah - byt ekologicti a ekonomicti. Politika tu vsak jde naprosto bokem zdejsich lidi. Mistni si mysli, ze nejsou francouzi, ale (ted fakt nevim jakze si to rikaji, nechcu kecat, pododne jak v Provence), kazdopadne mluvi hodne odlisnym narecim tzv, Gasconem (neco mezi francouzstinou a spanelstinou) a naturou jsou pry nejvic lezerni.
Krajina je to kopcovita a nesmirne malebna, sama pastvina pro extenzivni dobytek a kone (kone si nechavaji prevazne hrebce, cimz jsou specificti - maji radi ty zvirata trosku divocejsi), dal pak psemicne pole a hoodne lesu, remizku a haju. Cim vice se blizite k horam tim lesu pribyva. A fiky volne rostou i tady (moje slabost)! Rostliny jsou na pomezi stredozemnich tvrdolistych a suchomilnych a tech mirneho pasma. Puvodni zvirena jako vysoka zver, ci zajici tu vsak vubec neni, ackoli kdysi byla, ale castymi lovy v nejen predminulych stoletich je vyhladili (na par zajicu, se ale pri velikem stesti narazit da). A posledni vlk i vlkodlak byl ve Francii zabit na den presne roku 1943.
Mestecka jsou mala ale mila a pivetiva, stejne jako jejich obyvatele, kazdy se musi znat s kazdy, nebo aspon o nem vedet, vsichni, opravdu vsichni! se zdravi a pratelska konverzace je skoro povinnost. Obyvatel tu vsak mnoho neni. Oblast je to jedna z nejchudsich ve Francii ale mistni to zrejme moc netrapi. Vetsina jsou zemedelci, pobiraji dotace a vesele si hospodari. Zeny vsak mnoho nepracuji, a tak se podili na velke nezamestanosti tady.
Inzenyrsky a geograficky zajimavy je asi 300 let stary Canal du Midi spojujici stredozemni more s Atlantikem (z Toulouse do Bordeaux). Jeho vystavbou se chtel Ludvik XIV zbavit na politicky nepraktickem objizdeni Spanelska. Kdysi jednicka mezi kanaly (kam se hrabe nas Batuv kanal?) dnes vyuzivany jen turisticky a UNESCEM.
A z byvale dalnice vedouci pod Pyrenejama je udelana nekonecn cyklostezka.
Z oblasti v okoli Limoux taky pochazi prvni zminky o prlivem vinu - sampanském, takze zrada pro vsechny, co cekali, ze pochazi z oblasti Champagne - ta jej jen nejvice proslavila. Vinic tu diky blizkosti hor ale moc neni, vinu se lepe dari vice na jihu. Co se piti vina tyka - to je zdejsi zrejme kazdodenni chleba, a jsou vyborna!
čtvrtek 3. července 2008
středa 2. července 2008
Aktivní výběh
kterak tady beham
asfaltkam se z lasky ke kolenam vyhybam a polnacek je tu nastesti nespocet, akorat je problem, ze zrazu konci nekde v poli, louce nebo pod skalou. A tak kdykoli spatrim pesinku smerujici do lesa, nevaham... Hned prvni beh jsem tak ucinila, a ze jsem v haji bylo poznat uz po par metrech. Ze jsem v nejakem vybehu, mi doslo, kdyz jsem furt prelezala nejake ostnate oplocenky, a taky jsem stale obihala nejake kone... Drala jsem to akatovym krovim a preskakovala popasane cyprise. Nez jsem dobehla opet k nejake ceste posbirala jsem nejvic pavouku ve svem zivote a vypadala jsem, jako kdybych crossila orientak za sipkovou Ruzenkou.
Dik absenci mp3ky zase beham jen za zvuku krajiny, rytmus i rychlost to teda degradovalo, ale jsou prazdniny, ne? Zkousela jsem sice radio, ale to je plne mistni skoro country, francouzskeho hip-hopu (to je fakt hruza! pardon vsem, co jej maji radi, ale to jste neslyseli zdejsi podani) nebo klasiky ala Handel a nejake francouzske debaty.
Teren je tu perfektni (DMR vytvoren, sitovou analyzu jsem provedla)- do kopce a dolu, prikre, mirne i po rovine, preskakovani tech oploceni; ty elektricke teda jen opatrne prekracuju. Snazim se vyhybat veskeremu dobytku - obcas si to vykracuje jen tak po normalni ceste a vcera jedna vesela krava hneda za mnou vydrzela bezet dobrych 10 metru, nez jsem raci zas zahla do nejakeho haje. Mam z nich respekt, jsou malem vyssi jak ja.
Fenku Jelly obcas bravam s sebou, ale ma trochu problemy se zadnima nohama, chudak.
Jediny problem by mohlo byt to horko - slunko tu sviti dyl a driv a intenzivnejc, a tak nejlepsi cas na beh je brzo rano - v 7 nejpozdejc, a pak az tak po devate vecer.
a jezdim na kole
Venkov jizni Francie si musite zamilovat, to proste jinak nejde, a co teprv ze sedla kola! (kun bude v pristim prispevku - az se na nejakem projedu).
Met tu poradnou silnicku, tak radosti nedycham...
Okolo je more klidnych asfaltek pro silnicni cyklistiku jako stvorenych, kopce nejsou extremne prudke a furt je se cim kochat a kam smerovat. Potkavam same namakance uz sedovlase na kolach svetovych znacek. Jsou velmi sdilni, kdyz me predjizdi (prizvavam, irituje me to), ale vubec nevim, co rikaji. Parkrat jsem bloudila, ale uz jsem zvladla najezdit odhadem neco prez 100 km a dokonce navigovat zbloudile holandany zpet do jejich kempu.
Auta tu jezdi snad nejohleduplnejc, co jsem kdy zazila - nez vas bezpecne predjedou, klidne zpomali na vasi rychlost, i kdyz se drapete do kopce 5km/h. A pokud jich jede vic za sebou, tak ten prvni zatroubi - pocet zatroubeni zmanema pocet nasledujich aut - uzasne! A hitem me sezony je nataceni videjek jizdy z kopca. Sice jsem 2x spadla, ale mam to natocene ;-) (pred jejich publikaci musim jeste provest male upravy, trochu tam jecim)
Tereny na MTB se taky daji najit, ale porad narazim na nejake ty oplocenky a zvirata...
Ale ma smysl si stezovat?
Preju plne duse a zem pod nohama. A zahrajte si prosim i za me Aktivity!
asfaltkam se z lasky ke kolenam vyhybam a polnacek je tu nastesti nespocet, akorat je problem, ze zrazu konci nekde v poli, louce nebo pod skalou. A tak kdykoli spatrim pesinku smerujici do lesa, nevaham... Hned prvni beh jsem tak ucinila, a ze jsem v haji bylo poznat uz po par metrech. Ze jsem v nejakem vybehu, mi doslo, kdyz jsem furt prelezala nejake ostnate oplocenky, a taky jsem stale obihala nejake kone... Drala jsem to akatovym krovim a preskakovala popasane cyprise. Nez jsem dobehla opet k nejake ceste posbirala jsem nejvic pavouku ve svem zivote a vypadala jsem, jako kdybych crossila orientak za sipkovou Ruzenkou.
Dik absenci mp3ky zase beham jen za zvuku krajiny, rytmus i rychlost to teda degradovalo, ale jsou prazdniny, ne? Zkousela jsem sice radio, ale to je plne mistni skoro country, francouzskeho hip-hopu (to je fakt hruza! pardon vsem, co jej maji radi, ale to jste neslyseli zdejsi podani) nebo klasiky ala Handel a nejake francouzske debaty.
Teren je tu perfektni (DMR vytvoren, sitovou analyzu jsem provedla)- do kopce a dolu, prikre, mirne i po rovine, preskakovani tech oploceni; ty elektricke teda jen opatrne prekracuju. Snazim se vyhybat veskeremu dobytku - obcas si to vykracuje jen tak po normalni ceste a vcera jedna vesela krava hneda za mnou vydrzela bezet dobrych 10 metru, nez jsem raci zas zahla do nejakeho haje. Mam z nich respekt, jsou malem vyssi jak ja.
Fenku Jelly obcas bravam s sebou, ale ma trochu problemy se zadnima nohama, chudak.
Jediny problem by mohlo byt to horko - slunko tu sviti dyl a driv a intenzivnejc, a tak nejlepsi cas na beh je brzo rano - v 7 nejpozdejc, a pak az tak po devate vecer.
a jezdim na kole
Venkov jizni Francie si musite zamilovat, to proste jinak nejde, a co teprv ze sedla kola! (kun bude v pristim prispevku - az se na nejakem projedu).
Met tu poradnou silnicku, tak radosti nedycham...
Okolo je more klidnych asfaltek pro silnicni cyklistiku jako stvorenych, kopce nejsou extremne prudke a furt je se cim kochat a kam smerovat. Potkavam same namakance uz sedovlase na kolach svetovych znacek. Jsou velmi sdilni, kdyz me predjizdi (prizvavam, irituje me to), ale vubec nevim, co rikaji. Parkrat jsem bloudila, ale uz jsem zvladla najezdit odhadem neco prez 100 km a dokonce navigovat zbloudile holandany zpet do jejich kempu.
Auta tu jezdi snad nejohleduplnejc, co jsem kdy zazila - nez vas bezpecne predjedou, klidne zpomali na vasi rychlost, i kdyz se drapete do kopce 5km/h. A pokud jich jede vic za sebou, tak ten prvni zatroubi - pocet zatroubeni zmanema pocet nasledujich aut - uzasne! A hitem me sezony je nataceni videjek jizdy z kopca. Sice jsem 2x spadla, ale mam to natocene ;-) (pred jejich publikaci musim jeste provest male upravy, trochu tam jecim)
Tereny na MTB se taky daji najit, ale porad narazim na nejake ty oplocenky a zvirata...
Ale ma smysl si stezovat?
Preju plne duse a zem pod nohama. A zahrajte si prosim i za me Aktivity!
pondělí 30. června 2008
en France
Predem se omlouvám vsem, co cekali, ze jedu aspon do Singapouru a taky uplne bokem civilizace. Bohuzel, ale to vsechno prijde!
Patkem jsem proplula jak potapka po dne (ctvrtek predtim ve me zanechal mnohe - dekuju vsem zucastnenym!) a sobotu jsem proletala...
Odlet jsem si naplanovala z Vidne, kam me v noci obetave zavezl Stana Studenka s mym tatkou - dekuju! Vienna Flughafen jsem opustila s vychodem slunka v zadech, na spatnem miste (coz zapricinilo maly konflikt s pravym majitelem sedacky, ale byl to turek a nikomu se nechtelo s nim dohadovat, tak ho letusky nekam posadily a daly mu rucnik), ale sedela jsem u okynka - tak jsem trenovala stereoskopicke videni zemskeho povrchu a spani s otevrenou pusou.
Pariz! - eifelovka trcela ze smogu, docela chladno, vsichni kourili a - co je to za jazyk???
Pry na letisti budou umet a mluvit aj anglicky - no me se teda nepochlubili... Kulturni sok me ovlanul a nez mi prijel batoh, odhanela jsem paniku, ze francouzsky umim jen pocitat do 5ti a asi 4 vety. Bagetu jsem si kupovala ukazovackem a jen se velice usmivala na vsechny otazky mimo tema quatre soixantedix = cena - 4.70. A kdyz me oslovovali nahodni kolemjdouci, tak mi vubec libozvucna neprisla. Behem cekani na dalsi letadlo do Toulouse me ale nezavisle na sobe oslovili 2 nemci, pry proto, ze vypadam jako nemka (to se mi s mym slovanskym oblicejem stava furt!), tak aspon ze ta nemcina (jeden se ptal, ze jetli neletim do Cote d'Ivore:-) a cekani rychlejc uteklo. A pak ve fronte na check-in nastal nejaky kiks:
pani v modrem prede mnou si myslela, ze leti do Naple (Neapol), ale nejela, ale to uz ji tam jely kufry, a tak pro ne na podivne trikolce jel chudak zamestnanec mlady, ale nenasel je, tak posadil pani za sebe, a ta je jela identifikovat s nim, mezitim je nasli nekde jinde a poslali na spravne letadlo, ale to uz pani zrusila svuj let, ze bez zavazadel pojede pozdejc, tak zase hledat kufry, a tak ne! pani ze nakonec prece jen poleti.... <- takhle mi to rekla pani v zelenem za mnou, ale francouzsky, tak to mozna bylo jinak. (ale fakt je, ze se moje rozumeni francouzstine lepsi a lepsi) Jo, ja byla v cervemem = RGB No, a pak jsme meli dik tej pani zpozdeni, i kdyz mluvili i cosi o pocitacove chybe, ale cert vem francouzstinu, v letadle jsem padla za vlast a zkousela zahlednout kousek Massif Central.
Toulouse - Sebastian a Linus me vyzvedli, dali do reci a frceli jsme do jejich domu. Venku hic, ale uzasna viditelnost do vsech stran. Okolni krajina je trochu podobna te nasi ale uplne jina, vse ramuje vyhled na Pyreneje a hrady na blizkych i vzdalenych kopcich.
Rodina je to velmi privetiva a otevrena.
Zatim zadna krec, hodne spim, medituju, poflakuju, zasnu, blbnu s deckama, beham, ucim se oba jazyky, nakupuju, vencim psa (Jelly) a sebe, trochu vyletuju, lozim po skalach a kde se da, koupu, hromadim informace o vsem kolem a nemluvim ve francouzske spolecnosti. Ale i tak jsem na sve mlceni "sbalila" souseda farmare - porad na me mava. Ale udalosti dnesni noci zrejme vse nebo minimalne hodne zmeni....
Dobrou noc za kazdy polednik
PS: neco malo je ve fotogalerii...
Patkem jsem proplula jak potapka po dne (ctvrtek predtim ve me zanechal mnohe - dekuju vsem zucastnenym!) a sobotu jsem proletala...
Odlet jsem si naplanovala z Vidne, kam me v noci obetave zavezl Stana Studenka s mym tatkou - dekuju! Vienna Flughafen jsem opustila s vychodem slunka v zadech, na spatnem miste (coz zapricinilo maly konflikt s pravym majitelem sedacky, ale byl to turek a nikomu se nechtelo s nim dohadovat, tak ho letusky nekam posadily a daly mu rucnik), ale sedela jsem u okynka - tak jsem trenovala stereoskopicke videni zemskeho povrchu a spani s otevrenou pusou.
Pariz! - eifelovka trcela ze smogu, docela chladno, vsichni kourili a - co je to za jazyk???
Pry na letisti budou umet a mluvit aj anglicky - no me se teda nepochlubili... Kulturni sok me ovlanul a nez mi prijel batoh, odhanela jsem paniku, ze francouzsky umim jen pocitat do 5ti a asi 4 vety. Bagetu jsem si kupovala ukazovackem a jen se velice usmivala na vsechny otazky mimo tema quatre soixantedix = cena - 4.70. A kdyz me oslovovali nahodni kolemjdouci, tak mi vubec libozvucna neprisla. Behem cekani na dalsi letadlo do Toulouse me ale nezavisle na sobe oslovili 2 nemci, pry proto, ze vypadam jako nemka (to se mi s mym slovanskym oblicejem stava furt!), tak aspon ze ta nemcina (jeden se ptal, ze jetli neletim do Cote d'Ivore:-) a cekani rychlejc uteklo. A pak ve fronte na check-in nastal nejaky kiks:
pani v modrem prede mnou si myslela, ze leti do Naple (Neapol), ale nejela, ale to uz ji tam jely kufry, a tak pro ne na podivne trikolce jel chudak zamestnanec mlady, ale nenasel je, tak posadil pani za sebe, a ta je jela identifikovat s nim, mezitim je nasli nekde jinde a poslali na spravne letadlo, ale to uz pani zrusila svuj let, ze bez zavazadel pojede pozdejc, tak zase hledat kufry, a tak ne! pani ze nakonec prece jen poleti.... <- takhle mi to rekla pani v zelenem za mnou, ale francouzsky, tak to mozna bylo jinak. (ale fakt je, ze se moje rozumeni francouzstine lepsi a lepsi) Jo, ja byla v cervemem = RGB No, a pak jsme meli dik tej pani zpozdeni, i kdyz mluvili i cosi o pocitacove chybe, ale cert vem francouzstinu, v letadle jsem padla za vlast a zkousela zahlednout kousek Massif Central.
Toulouse - Sebastian a Linus me vyzvedli, dali do reci a frceli jsme do jejich domu. Venku hic, ale uzasna viditelnost do vsech stran. Okolni krajina je trochu podobna te nasi ale uplne jina, vse ramuje vyhled na Pyreneje a hrady na blizkych i vzdalenych kopcich.
Rodina je to velmi privetiva a otevrena.
Zatim zadna krec, hodne spim, medituju, poflakuju, zasnu, blbnu s deckama, beham, ucim se oba jazyky, nakupuju, vencim psa (Jelly) a sebe, trochu vyletuju, lozim po skalach a kde se da, koupu, hromadim informace o vsem kolem a nemluvim ve francouzske spolecnosti. Ale i tak jsem na sve mlceni "sbalila" souseda farmare - porad na me mava. Ale udalosti dnesni noci zrejme vse nebo minimalne hodne zmeni....
Dobrou noc za kazdy polednik
PS: neco malo je ve fotogalerii...
neděle 29. června 2008
Jsem
(v nebi?...
zdravim vas z usedlosti Bentefarine kousek od dedinky Belloc z kraje jmenem Ariege na jihu Francie. Samotna cesta sem byla zajimava (rozepisu, ale pozdeji).
Mam se neuveritelne, 'm just amazed... Udalosti se kupi a prave tahnou mraky od Pyreneji - mam je jako na dlani, a zrejme zkropi nadhernou kopcovitou krajinu tady okolo...
zdravim vas z usedlosti Bentefarine kousek od dedinky Belloc z kraje jmenem Ariege na jihu Francie. Samotna cesta sem byla zajimava (rozepisu, ale pozdeji).
Mam se neuveritelne, 'm just amazed... Udalosti se kupi a prave tahnou mraky od Pyreneji - mam je jako na dlani, a zrejme zkropi nadhernou kopcovitou krajinu tady okolo...
pondělí 23. června 2008
paměti z emailu z Kanady 2
to jen aby tu bylo vic, co cist....
Kanada je země, kde se da zbohatnout na recyklovani plechovek, snidat buffalo-burger, stravit cely den v prádelně, jet 6 hodin lesem po 4 proude dalnici a nepotkat auto v protismeru. Benzinky jsou nezastresene a v kazdem zapadakove i o 4 barakoch je stylovy motel, kde 100% "bydli" nekdo s chopperem. Na hroby si davaji misto kytek vlajky. Quebeck je svym sverazem a "odlisnosti" na celou knihu (maji jinsi domy, ulice, stromy, ponozky, kavarny, auta...) a domorodi indiansti obyvatele tu maji vyhrazene specialni oblasti, kde se z podpory potuluji opili, zdrogovani a jinak zniceni.
Celonarodne se tu resi, ze se deti a teenageri nudi, a tak taky podléhají drogam a alkoholu bez zajmu o tu uzasnou prirodu okolo a velmi poplarni je Nintendo.
Susene maso musi chutnat vsem a kdo nikdy neridil truck nemuze tvrdit, ze ma ridicak.
V potravinach nenajdete krupicu, ale maji cele patro jen cerealii, vsechna masla jsou solena a chleba hubkovity. Alkohol je predrazeny a jen ve zvlastnich obchodech, kde si vlezete do lednicky o velikosti obyvaku a vyberete si, co chete.Vsechny ostatni obchody jsou soustredeny do nakupnich center typu Olympia. Na slavnostni nedelni obed se jde do McDonalda. A jinak nez autem se nikam bezpecne nedostanete. Stopovat se neboji jen bezdomovci a jini zoufalci a jsem tu zjevne jediny cyklista.
Vsechno je tu megalomanske a ve velkem (treba hora nasypaneho kaolinu o velikosti Ripu), kamenolomy, co by spolkly cele Veseli, na vse je tu prostor a vse je daleko, a kdyz uz je neco blizko - tak jste tam jen za 3h. A ty lany psenice v "breadbasket"! Predstavte si ze jste na mori a nikde neni videt nic jen zakriveni Zeme - a ted si misto oceanu predstavte zlate pole....
A nadchl me americky fotbal - na taktiku naprosto nejnarocnejsi sport, co znam, a ta atmosfera! Jo a baseball ma taky nebezpecne grady...
Chudinska ctvrt se pozna podle pradla visiciho venku (nemaji na susicku), a taky maji plot (nemaji na hodne sousedy), o travniky pred domem se tu pecuje uzkostlive (az na Ovasky teda :-), gangsterska a dealerska ctvrt taky v kazdem meste "bije" do oci (ale zvysena kriminalita se resi, jen kdyz je nekdo za/postreleny), a jeste ty ostatni ctvrte s jakoukoli jinou narodnostni mensinou. Politicky je Kanada trochu rozpolcena (a to do statistik nezarazuji quebecany), vesmes nemaji radi Ameriku a Busche, sice to nepriznaji, ale jinak je USA velkym vzorem. Nejsou vsak tak extremni jak Americani, v Iráku vojáky mají ale vadí jim to, nesouhlasi se soucasnym probuschovsky premierem a jakymasi ekonomickyma zmenama. (Ale zas at nehazu vsecko do jednoho pytle - tohle pisou noviny, bezni lide to vlastne neresi). Zdravotnictvi je sice zdarma, ale na zapornou povazenou. Taky je tu neskutecne mnozstvi sekt a nabozenstvi (ucastnila jsem se jednoho klidneho buddhstickeho obradu; a taky byla "svedkem" bozi sily pri jedne krestanske? msi, lide se trasli, omdlevali, nasavali muze s rozprazenyma rukama, energie virily kolem a me z toho bylo spatne. A ta slecna, co ji privezli na posteli malem nedychajici, se vsak pry uzdravila.). Dal maji hodne modlarstvi a vselijakych uskupeni dobrych, zlych, silenych nebo jen lidi. Zalezlych vetsinou nkde na odlehle farme kdesi za horizontem, co jen obcas prijedou na trh s "doma pecenym chlebem" (ten si ale pecou doma skoro vsichni, ty hubky toustove jim taky moc nechutnaji). Konflikty zde vsak velke nejsou. Plati pravidlo, nelibi se ti ve spolecnosti? - Pakuj do lesa. A ze jich tu je!!
...
- Příroda! Ta je nekonecna - lesy a jezera, baziny, mokriny, mocaly, zas jezera, skaly... a Pavle, miluju Lake Superior! je fakt neuveritelne, studene (koupala jsem se v nem) a mozna jeste lepsi nez superior. A to vse ostatní, co je kolem! az na nejake paper factory, ktere hnusne sladce smrdi, jsem nestihala otevirat oci. A zvirena - musis davat pozor na medvedy a na losy, soby a jeleny a srnky se nechavaji vyfotit... DIvoke kachny a nevim co sedi na tech jezerech a jeseteri, pstruzi a dalsi ryby v prilehlych potocich a pruzracnych rekach a vodopady... Tezko popsat, vic mozna reknou fotky, ale spis doporucuju to zazit...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)